|
|
REVITALIZACE A PROSTOROVÁ KULTIVACE KLÁŠTERA DOMINIKÁNŮ VE ZNOJMĚ
Strnková, Markéta ; Lukačovič, Adam (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Projekt se zabývá revitalizací a prostorovou kultivací Kláštera dominikánů s přilehlou farou ve Znojmě. Klášter je umístěn u hradební zdi v historickém jádru města Znojma na ulici Dolní Česká. Postupně by mělo dojít k jeho přeměně z původního způsobu užívání do nového využití, tak aby nedošlo k prodlevě a stavební degradaci vlivem prázdného objektu. Areál svou lokalitou a aktuálními funkcemi nabízí předpoklad vytvoření komunitního centra s přidruženým sociálním bydlením. Komunitní centrum by mělo užívat prostory kláštera společně s komercí a farností. Bydlení naopak faru a nově vzniklou hmotu v prostoru nádvoří.
|
|
|
Obraz environmentálního myšlení v životě farnosti a podněty pro jeho rozvoj
CHMARSKÁ, Zuzana
Práce se zabývá environmentálním myšlením v životě farností a podněty pro jeho rozvoj. Teoretická část práce vymezuje základní pojmy týkající se problematiky environmentálního myšlení a farnosti a definuje jejich vzájemný vztah. Stručně popisuje ekologickou krizi a výzvu k ekologické konverzi z veřejné, politické i církevní iniciativy. Praktická část práce představuje kvantitativní výzkum využívající metodu dotazníkového šetření s cílem přiblížit praktické projevy environmentálního myšlení v životech farností. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a do jaké míry se v životě farnosti objevuje environmentální myšlení. Popsat v jakých oblastech se objevuje nejčastěji a jaké negativní faktory na něj mají největší dopad.
|
|
|
Dějiny a katalog historické knihovny farnosti sv. Vojtěcha v Praze - Novém Městě
PIVOŇKOVÁ, Alena
Cílem této diplomové práce bylo vytvoření katalogu rukopisů a tisků knihovny farnosti u kostela sv. Vojtěcha v Praze - Novém Městě. Práce je rozdělena do několika kapitol. V úvodu jsou tyto jednotlivé kapitoly stručně představeny. Následuje kapitola pojednávající o použité literatuře a pramenech. Další dvě následující kapitoly se obě zabývají dějinami, nejprve původce knižního fondu, tedy dějinami svatovojtěšské farnosti (je doplněna přehledem zdejších farářů a kaplanů) a poté samotné knihovny. Kapitola pátá pak vysvětluje, jakým způsobem byl katalog vytvořen a informuje o celkovém počtu rukopisů a tisků v knihovně. Celá šestá kapitola je věnována analýze knižního fondu a je rozdělena na deset podkapitol podle hledisek tohoto rozboru. První zkoumá dobu vzniku farních knih, druhá obsah (téma) knih, třetí použitý jazyk, čtvrtá uvedená místa vydání a tisku, pátá a šestá tiskaře a nakladatele všech tisků, sedmá zmiňuje ilustrace obsažené ve farních knihách a osmá zkoumá vazby knih. Závěr se snaží zhodnotit vytyčené cíle. Přiložen je též seznam pramenů a literatury, a nakonec též katalog farní knihovny. Práce obsahuje také fotografie (konkrétně kapitoly 6.5, 6.6, 6.7 a 6.8).
|
|
|
Společenská dimenze víry v římskokatolické církvi v České republice v teorii a praxi
ŠÍDLOVÁ, Jana
Tato dizertační práce zkoumá společenskou dimenzi víry v římskokatolické církvi v České republice. Nejprve jsou analyzovány možnosti využití empirických výzkumů v praktické teologii a naznačeno paradigma, ve kterém se tato práce pohybuje. Jedná se se o pomezí mezi empiricko-analytickým a hermeneutickým proudem v pojetí G. Heitinka s využitím empirických metod intradisciplinárně, podle J. van der Vena. Následuje teologická analýza termínu společenství. Jedná se o zkoumání dokumentů II. vatikánského koncilu, vztahu mezi univerzální a partikulární církvi i některých ekleziologií, které pracují s termínem společenství. Dále se také zaměřuje na menší společenství uvnitř církve, jako je farnost či nefarní společenství. Následně jsou představeny výsledky dvou případových studií, první byla realizovaná ve vybrané farnosti, druhá v nefarním společenství žen. Obě případové studie jsou následně komparovány a jejich kategorie podrobeny prakticko-teologické reflexi. V poslední části je navržen vzdělávací plán s parametry rámcového vzdělávacího programu pro církevní vzdělávání laiků v církvi, který zohledňuje jak normativní, tak empirické aspekty katecheze dospělých.
|
|
|
Historie farnosti Stráž nad Nežárkou v letech 1900 - 1950
HENDRYCH, Jiří
Práce se věnuje historii farnosti ve Stráži nad Nežárkou v uvedeném období let 1900-1950. Nosným tématem jsou počátky duchovní správy ve Stráži nad Nežárkou, které spadají do poloviny 14. století a dále se rozvíjí v průběhu staletí do roku 1900. Jsou zde popsány počátky školství, které zde souvisí s budějovickým biskupem J. V. Jirsíkem. Z 20. století jsou zde informace z obou světových předválečných, válečných i meziválečných období. Je zde popsán život majitelky zdejšího panství, operní pěvkyně Emy Destinnové. V práci je zpracovaná historie přestupů a výstupů z římsko-katolické církve v období mezi lety 1919-1941 a další informace z farnosti až do roku 1950. Teoretická část probíhala zejména sběrem dat z archívů a praktická jejich zpracováním a doplněním o informace z použité literatury a internetových zdrojů.
|
|
|
Vznik, růst a působení křesťanských společenství na sídlišti Černý Most v Praze 14
WINSTED, Margareta
Na sídlišti Černý Most v Praze 14 působí od roku 2000 čtyři křesťanská společenství {--} Církev bratrská, Křesťanské společenství Praha, římskokatolická církev a Církev adventistů sedmého dne. V práci popisuji vznik, růst a aktivity těchto společenství v letech 2000 až 2007, se zaměřením na Církev bratrskou. V první části práce charakterizuji jednotlivé církve obecně, jejich příchod na sídliště a jejich velikost. V dalších kapitolách pak zmiňuji aktivity církví zaměřené na péči o věřící a na jejich evangelizační úsilí. Zajímavá je vzájemná spolupráce církví i spolupráce a podpora ze strany Městského úřadu Prahy 14 v oblasti vzdělávací a sociální. Celkový přehled situace na sídli Černý Most stručně doplňuji o aktivity muslimské komunity a ústředí Svědků Jehovových. Celkové duchovní působení křesťanských komunit je v oblasti anonymního sídliště velmi náročné.
|
|
|
Farnost Budišov u Třebíče v2. polovině 20. století
Trnková, Blanka ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Farnost Budišov u Třebíče v 2. polovině 20. století Anotace: Diplomová práce "Farnost Budišov u Třebíče v 2. polovině 20. století" přibližuje život farnosti Budišov u Třebíče v letech 1950-2000. V kontextu politicko-náboženské situace se pokouší zmapovat duchovní život budišovské farnosti, představuje jednotlivé duchovní správce, zabývá se vztahem obce k farnosti a stavebními záležitostmi v uvedené době. Zdrojem informací se stávají materiály ze státního i diecézního archivu a také z archivu bezpečnostních složek. Taktéž farní i obecní kroniky jsou cenným pramenem. Literatura s tématem spojená obohacuje tuto práci o důležité informace a vytváří tak její komplexnost. Klíčová slova: Farnost, Budišov, církev, Stanislav Kovařík, František Vašek, Jan Slabý, František Školař
|
|
|
Právní postavení a správa katolické farnosti, farního sboru ČCE a náboženské obce CČSH
Smolík, Viktor ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Tato práce je o právním postavení a správě sociologicky základních jednotek tří církví v České republice. Tyto tři církve patří mezi nejvýznamnější církve u nás, přestože jsou založeny na různých systémech řízení. Tato práce usiluje o provedení jisté komparace těchto tří systémů. Tato diplomová práce je rozdělena do pěti základních kapitol. Každá kapitola textu se zabývá problematikou základní jednotky každé z církví. První kapitola je ovšem pouze úvod do problému. Ve druhé kapitole se seznamujeme s farností katolické církve, která je řízena episkopálně papálním systémem řízení. V České republice je největší Římskokatolická církev. Na to reaguje tato práce tím, že sedm subkapitol se věnuje této části církve a jedna kapitola se věnuje církvi Řeckokatolické. První subkapitola je o postavení farnosti v systému církve, druhá část se zabývá vznikem, změnou a zánikem farnosti. Třetí a čtvrtá část se věnují postavení kněží ve farnosti, přičemž třetí část se zabývá faráři a čtvrtá se zabývá ostatními kněžími. Pátá část se věnuje problematice obou farních rad. V šesté subkapitole se autor zabývá správou farního majetku a v poslední subkapitole o římskokatolické farnosti se zabývá jinými právnickými osobami, které existují při farnostech. Třetí kapitola se zabývá farním sborem Českobratrské církve...
|
|
| |
|
|
Řehlovice 1880-1970
Dytrtová, Anežka ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce se zabývá historií obce Řehlovice ležící v Severočeském kraji, a to v letech 1880 až 1970. Tato obec se ve vymezeném čase nacházela na převážně Němci osídleném území Sudet. Časové vymezení si klade za cíl prozkoumat proměnu zdejších sociálních poměrů a složení obyvatel a další zajímavá témata související se situací před a po druhé světové válce, která byla významným mezníkem dějinných událostí. V tomto časovém úseku obsahujícím proměnu klidného soužití dvou národů, které se vlivem nacionalistické ideologie proměnilo, práce kulminuje, protože čerpá jak z německy, tak česky psaných dosud nepublikovaných, místních jedenácti kronik. Osvětluje na rozloze malé lokality zachycená data a příběhy, které by mohly plastičtěji vylíčit tu část historie, která není dodnes plně zmapována. Výsledkem práce je blízký pohled na tato data a jejich zhodnocení. Součástí práce jsou názorné grafy a obrazové přílohy čerpané také z dosud nepublikovaných zdrojů. Byly poskytnuty jak ze strany Čechů, kteří nebyli odsunuti, tak ze strany odsunutých Němců. Ve stručnosti se práce zabývá i poměry po roce 1948 a to pro srovnání s předcházejícím vývojem. Informace zjištěné o oblasti místního školství, farnosti a o setkávání odsunutých obyvatel po roce 1989 vydaly na samostatné kapitoly umístěné v poslední třetině textu.
|
host ::
RSS.